středa 28. prosince 2011

Můj milý zápisníčku... udělám dobrý skutek...





Tak nějak bych nazvala pro mě jednu z nejabsurdit vánoční turistiky...

Jak jinak nazvat tohle kupčení s odpustky v dny vánoční...
Nu řečeno otevřeně... viděla jsem reportáž která má vypovídat o tom, kterak...  dobrý člověk - fotograf... vzal své srdce na dlani a foťák v batůžku a odjel prožít den vánoční do etnografického skanzenu...

Cesta tedy začíná... a autor nám bervitě přibližuje jak je cestování do těchto krajů záludné... jak je třeba se obrnit notnou dávko cigaret... které po dvacítkách raději na každém kroku pokuřuje... neb ta žebrota je vlastně stejně bude loudit... ale co i tak ony "etnovzorky" má ze srdce rád... jsou to fajn lidi...



Později nám ještě popíše jak je třeba si před návštěvou zařídit bílé teplé místečko... oázu úniku... neboť zůstává věren heslu nahlížej, sleduj, foť, pozoruj... ale nezapomeť na návrat do svého bílého reálu...

A už jsou u "etnovzorků" v jejich domečku... nastává první seznamování s prostředím... a hnedle možnost udělat také první fotky... tedy dítě a kuchané prasátko... pěkně v náklonu... aby umění bylo učiněna za dost... nu to se našinec bude podivovat... jak si to ty "etnovzorky" pořizují vlastně jídlo... hotový jatka... bože...
Jeho drahá B. asi bledne... tohle nečekala... a tak je třeba cituji: v duchu se pokřižovat a vrátit se do bezpečí plápolajícího krbu...
Ale on je má i tak ze srdce rád... tečka...

Nu co budu dlouze citovat pár stran ze zápisníku... autor zažívá i druhý a třetí den... pln dojmů fotí v náklonu jednu fotku s přesahem za druhou... neopomene zdůraznit, že také padlo za oběť další zvíře... (kanibalismus asi k videní nebyl) ...ach ten pach krve... a když přežije vánoční velké prádlo... nebo ukázku tetovacích obrázků...  udělá si další poznámku do zápisníčku... "Mám ty svoje vánoční "etnovzorky" rád"...

Poodběhnem v čase... a znovu si projdeme úchvatné fotografie z těch vánočních dnů... focené vždy tak nějak na šikmé ploše... pokradmu... (ty fotky jsou děsný)... autor se u focení patrně i tak třepal údivem či strachem jak ratlík... jak jinak... však tam mají "etnovzorky" i pořádnou sekeru... a jak dopadlo jedno prase už viděl...
Vezme tedy ty fotografie... a předvede je s textem dál chtivému kolego-obecenstvu...

A dál tvrdí, že má svoje nové etnopřátele ze srdce rád... nejsou pro něj žádné safari... ač neopomene do zápisníčku napsat poznámku... že byl nejšťastnější když ho před nocí pod střechou jeho "etnovzorků" uchránil anděl zachránce... který jej znovu odvadí do bílého bezpečí reality...


Tak mi to celé vrtá hlavou...

O čem ten zápisník vlastně je...?

Fotky ani komentář nenese nic
než snůšku povrchnosti nás "gádžů"...

A nebo to bylo povídání
pro nějakou cestovní kancelář...?

Aha už chápu... bylo to o lásce... o světě... o vánoční pohodě...


Udělám dobrý skutek... a nebudu už raději k zápisníčku ze skanzenu nic víc psát...


Přeci jen... pane Vrba... nedělejte to těm lidem... když je chcete popsat jen takto "uboze"...

Nebo jste chtěl "uboze" popsat jen sám sebe...?




.

Žádné komentáře:

Okomentovat